
Je to tenký led.
Vždycky byl a zřejmě v nejbližší době to tak i zůstane.
Přesto na něj šlápnu a trochu si i poskáču.
Mám totiž pocit, že se nám tady rozšířil nešvar.
A celkem fest.
Zdá se, že jsme my ženy samy sebe postavily do role mužů.
Zdá se, že se feminismus upgradoval z pozice boje o stejná práva, na boj o to státi se stejným mužem.
Ženství se nálepkuje jako slabost.
Nepoužitelné, směšné, a teda určitě nepatřící do arsenálu moderní ženy.
“The Certified Boss Bitch” je ten trendy slogan?
Maximální výkon, splněné kvartální cíle, soutěže, výkonné pozice, akvizice,…
WOW.
Celkem fuška, ne?
Psychologie by řekla kompenzace traumat.
Nasadíme si ten mužský štít.
A jedeme bomby.
Teďka už stopro budeme šťastné, milované, oceňované, přijaté.
Světlo na konci tunelu.
Pokud teda rychleji nespadneme na hubu.
Protože chodit v botech, které nám nesedí, není úplně ideální.
A my si je pořád na ty nohy rveme.
A pokud ne my.
Společnost nám kryje záda.
24-7.
Opovaž se zpomalit, odpočinout, pečovat, jen tak se procházet.
"Máš to-do list dodělaný?"
"Už máš ty 3 kila dole?"
A zapomeň požádat o pomoct, ses zbláznila ne?
Nezávislá, soběstačná si neříká o pomoc.
No a pak se divíme, že jsme vyhořelé, úzkostlivé, depresivní.
V horším případě nemocné.
A já se ptám…
Proč přijetí a žití ženských kvalit je takový kardinální hřích?
Proč zesměšňujeme emoce, city, péči, laskavost, jemnost v sobě i v ostatních?
Proč potlačujeme vše, co je nám tak přirozené?
Býti ženou se nerovná NULA cílů, přání, plánů, snů.
Býti ženou se nerovná “na tu máš hadr a drž hubu.”
Býti ženou se nerovná, že musíme nenávidět svoje tělo a jeho moudrost, která je nám tak unikátní.
Protože jakmile si UVĚDOMÍME, že….
Mohu být laskavá a přesto asertivní.
Mohu pečovat a přesto nastavovat hranice.
Mohu být úspěšná a přesto mít vlastní tempo.
Tak nám mužský metr dosloužil.
A my jsme objevily vlastní vnitřní sílu.
Nedělám si iluze.
Toto je ultra maraton level Iron Man
Každý ma svoji vlastní startovací čáru.
Lepší.
Horší.
Plus zvyk je jako železná košile a to o čem mluvím, chce mentální obrat o 180 stupňů.
Hodně práce na SOBĚ.
Ale začít se někde musí…
Začněme oslavovat naše těla, emoce, city.
Začněme vnímat krásu kolem nás a krásu druhých žen.
Začněme si říkat o pomoc, když ji potřebujeme.
.
A bylo by taky fajn…
Dovolit mužům nás milovat.
Pečovat o nás.
Comments